Muž, který rozuměl hadí řeči / Andrus Kivirähk ; [z estonského originálu ... přeložila Naďa Slabihoudová]

Historický román současného významného estonského prozaika, odehrávající se ve třináctém století, kdy na pobaltských územích sílí snahy o prosazení křesťanského učení a víry.

Román Andruse Kivirähka lze chápat jako podobenství o ohroženém a vymírajícím národě, který neodvratně spěje ke svému zániku. Na příběhu muže jménem Leemet, který je vlastně posledním příslušníkem komunity, sídlící v lesním prostředí, ukazuje autor změnu v myšlení lidí, která je sice způsobena většinou snahou o snazší způsob života, ale zároveň souvisí s odvržením dávných tradic, zvyků a obyčejů. Leemet útrpně pozoruje členy lesní pospolitosti, jak houfně opouštějí místa, kde žili a vyrůstali. Uvědomuje si, že odcházejí do lůna vyspělejší civilizace, kterou zde představuje blízká osada, v níž už vládne křesťanská víra a učení. On sám však na své existenci nic měnit nehodlá a sveřepě zůstává ve svém původním domově. Neobává se možnosti, že v budoucí osamělosti se jeho podmínky radikálně zhorší. Spoléhá totiž na to, že zná přírodu do nejmenších detailů a navíc umí údajně hovořit s živočichy a dokonce i rozumí hadí řeči. A v těchto vědomostech, ať už faktických nebo pouze vybájených, tkví jeho síla a odolnost.