Jen šmouha po nebi / Ivan Binar

By: Binar, Ivan, 1942- [aut]Material type: TextTextPublication details: Praha : Torst, 2013 Edition: Vyd. 1Description: 212 s. ; 20 cmISBN: 9788072154487Subject(s): romány česká literaturaScope and content: Byla to opravdu krásná modrá plachetnice s jazzbandem na palubě, sen, nebo jen oblačná šmouha po nebi, co kdysi viděl malý Toník na obloze? Zestárlý Antonín vzpomíná na situace, v nichž se v jeho životě loď zjevovala - a na celý život, jak odplulScope and content: Vypravěč Antonín Bartoš se vrátil z cizích krajů, do nichž byl životem zahnán, zpět do vsi kdesi v sudetském cípu Slezska, kam byl po válce "přihnán" s dalšími lidmi, kteří byli "vylosováni jako nepátelé lidu", aby zabydlili město, z něhož byli vyhnáni Němci.. Nyní si zde nechal postavit dům a během rozpukajícího jara v něm vzpomíná a vypráví přitoulané zrzavé kočce Mňau. Vzpomínky na poválečné rabování "domobranných gard", na postupné zabydlování a zalidňování, na dobu, kdy se "přihnanci" museli osvědčit nebo být "vyloučeni". Kočka trpělivě naslouchá vzpomínkám na lidi přizpůsobivé měnícím se poměrům, na osoby, procházející příběhem jako zosobněné zlo i na pevné charaktery, na lásku - neopětovanou, sdílenou i ztracenou, na útěk "přes dráty" , na život v Itálii. Vzpomínky se vypravěči proplétají se sny z doby emigrace i současnosti. Ve snech se vracejí situace ze života zkarikované nebo hrůzně zvětšené a zprohýbané, - ostatně celý příběh je více hořce poetickou hyperbolou osudů autora i této země, než jen pamětmi vypravěče, který na konci příběhu konečně dostává místo na palubě vzdušné plachetnice
Tags from this library: No tags from this library for this title.
Star ratings
    Average rating: 0.0 (0 votes)
Holdings
Item type Current library Collection Call number Status Date due Barcode
Knihy Knihy Sklad
Beletrie
beletrie pro dospělé SK (Browse shelf(Opens below)) Odepsáno 320700159598

Byla to opravdu krásná modrá plachetnice s jazzbandem na palubě, sen, nebo jen oblačná šmouha po nebi, co kdysi viděl malý Toník na obloze? Zestárlý Antonín vzpomíná na situace, v nichž se v jeho životě loď zjevovala - a na celý život, jak odplul

Vypravěč Antonín Bartoš se vrátil z cizích krajů, do nichž byl životem zahnán, zpět do vsi kdesi v sudetském cípu Slezska, kam byl po válce "přihnán" s dalšími lidmi, kteří byli "vylosováni jako nepátelé lidu", aby zabydlili město, z něhož byli vyhnáni Němci.. Nyní si zde nechal postavit dům a během rozpukajícího jara v něm vzpomíná a vypráví přitoulané zrzavé kočce Mňau. Vzpomínky na poválečné rabování "domobranných gard", na postupné zabydlování a zalidňování, na dobu, kdy se "přihnanci" museli osvědčit nebo být "vyloučeni". Kočka trpělivě naslouchá vzpomínkám na lidi přizpůsobivé měnícím se poměrům, na osoby, procházející příběhem jako zosobněné zlo i na pevné charaktery, na lásku - neopětovanou, sdílenou i ztracenou, na útěk "přes dráty" , na život v Itálii. Vzpomínky se vypravěči proplétají se sny z doby emigrace i současnosti. Ve snech se vracejí situace ze života zkarikované nebo hrůzně zvětšené a zprohýbané, - ostatně celý příběh je více hořce poetickou hyperbolou osudů autora i této země, než jen pamětmi vypravěče, který na konci příběhu konečně dostává místo na palubě vzdušné plachetnice

There are no comments on this title.

to post a comment.

Powered by Koha