Nevinná zrádkyně : vzestup a pád devítidenní královny Jany Greyové / Alison Weirová ; přeložila Eva Křístková

Přeloženo z angličtiny

Lady Jane Greyová, praneteř anglického krále Jindřicha VIII., se narodila v roce 1537 v Bradgate Hall v hrabství Leicestershire jako nejstarší dcera Jindřicha Greye, vévody ze Suffolku a markýze z Dorsetu, a Frances Brandonové, jejíž matkou byla Marie, mladší sestra Jindřicha VIII. Mimořádně nadaná a inteligentní dívka, vyznavačka protestantské víry, neprožila příliš štastné dětství, neboť ambiciózní rodiče plánovali její sňatek s následníkem trůnu Eduardem, synem Jany Seymourové, a tak na ni kladli velké nároky. Lásku a pochopení nalezla místo chladné a kruté matky u své chůvy a u královny Kateřiny Parrové, která si ji oblíbila a umožnila jí dosáhnout vynikajícího vzdělání. Po smrti Jindřicha VIII. v roce 1547 zastupovala nezletilého krále Eduarda VI. regentská rada, ve které měl po jeho strýci Eduardu Seymourovi rozhodující slovo John Dudley, vévoda z Northumberlandu. Pod jeho vlivem v červenci roku 1553 umírající šestnáctiletý král podepíše závěť, v níž určí za svou nástupkyni Jane Greyovou. Je provdána za nejmladšího syna Johna Dudleyho Guildforda a 10. července je prohlášena anglickou královnou. Jeji vláda trvá pouze devět dní, neboť katolička Marie získala podporu šlechty a veřejnosti, a tak parlament odvolal jmenování Jane. Byla i se svým manželem obviněna ze zrady a odsouzena k trestu smrti. Mohla si zachránit život, kdyby přestoupila ke katolicismu. Zůstala však věrna svému náboženství, a tak byla 12. února roku 1554 popravena

Románová prvotina britské historičky přibližuje tragický životní osud Jane Greyové, která byla v roce 1553 devět dní anglickou královnou